Deset let boje za záchranu Arnoldovy vily se vyplatilo. Rekonstrukce oficiálně začala

Deset let boje za záchranu Arnoldovy vily se vyplatilo. Rekonstrukce oficiálně začala

Na seznam nejohroženějších kulturních památek se vila významného brněnského stavitele Josefa Arnolda zapsala v roce 2012. Byla tehdy v žalostném stavu, kvůli kterému byl i ukončen provoz školky. Vůbec první školky, která začala v Brně fungovat. Přesně v tuhle chvíli jsme spolu s Miriam Kolářovou začali usilovat o její záchranu.

Za okny Arnoldovy vily běží dějiny Brna už přes sto padesát let. Takový příběh má jen málokterý dům v Brně i v Česku. Navíc s takovými sousedkami jakými jsou vila Tugendhat a vila Löw-Beer. V Arnoldově vile žil Kornelius Hože a Cecilia Hože, teta Grety Tugendhat a sestra továrníka Alfreda Löw-Beera. Vila byla místem, kde setkávali významní obyvatelé nejen moravské metropole.

Vše změnila válka. Cecilie Hože byla deportována do Terezína, kde zahynula. V koncentračním táboře Majdanek také zemřel její syn Max s manželkou Bedřiškou, zatímco vilu zabralo gestapo.

Opuštěná vila začala po válce sloužit jako mateřská školka, kterou děti kvůli havarijnímu stavu budovy musely opustit v roce 2013. Díky tomu, že tu byla školka, která byla v neustálém provozu, nezměnily se nijak dispozice domu. Kromě sociálních zařízení zůstal prakticky dochovaný v původním stavu.

Při stavebně-historickém průzkumu se podařilo najít řadu původních prvků, třeba dlažby nebo okenní kování a odborníci zkonstatovali, že vilu lze zachránit. Náklady na opravu překročí 100 milionů korun. Významnou část ale pokryje dotace. 38,5 milionu se podařilo získat z norských fondů a další prostředky půjdou z národních fondů i zejména od města Brna.

Za těch deset let, co jsem o její záchranu bojoval několikrát hrozilo, že se vila prodá, než aby se opravila a dále sloužila lidem. Všechno se ale podařilo vyřídit a zejména sehnat finanční prostředky, a tak se vila dočká kompletní rekonstrukce, a po ní i návratu ke své historii a účelu. Nebude sice sloužit k bydlení, ale lidé se tu budou znovu potkávat při nejrůznějších příležitostech. V přízemí se budou konat přednášky či diskuse. Zejména tu pak vznikne Centrum dialogu, jež se zaměří na témata česko-německo-židovských vztahů. V plánu je i kavárna, stálá expozice o historii vily, prostory pro krátkodobé výstavy, badatelna či archiv.

Cílem opravy je zachování maximální možné autenticity a obnova do původního stavu, proto se budou důležité kroky rekonstrukce konzultovat s Národním muzeem umění, architektury a designu v Oslu. Dlouhá svažitá zahrada vily bude přes den přístupná a umožní průchod mezi Drobného a Černopolní ulicí. Projekt rekonstrukce počítá také s celkovou obnovou zahrady. Návštěvníkům se tak zpřístupní část vnitrobloku a podpoří se tak potenciál už teď velmi krásného místa. Tři vily spojené kořeny a i osudy svých původních majitelů se tak opět symbolicky propojí a budou připomínkou rozmanité historie našeho Brna a jeho obyvatel.